Dalekohled ALMA dostává novou sadu přijímačů, které mu umožňují detekovat vlnové délky až 8,5 mm. Tyto vlnové délky jsou klíčové pro pozorování transformační epochy reionizace, kdy první hvězdy, které se objevily ve vesmíru, rozpoutaly zuřivost záření.
ALMA, Atacama Large Millimeter/sub-milimeter Array, se nachází na náhorní plošině Chajnantor v Chile, jednom z nejsušších a nejvýše položených míst na světě. Pole je dokonale vhodné pro studium různých rádiových zdrojů ve vesmíru, ale až dosud bylo znevýhodněno.
66 antén ALMA zachycuje elektromagnetické vlny s různými vlnovými délkami, ale bez správných backendových přijímačů nelze mnohé z těchto vlnových délek studovat. Až dosud ALMA pokrývala rozsah vlnových délek od 0,3 do 3,6 mm. Nejnovější upgrade se skládá ze sady přijímačů, které jsou citlivé od 6 do 8,8 mm.
Upgrade vedl tchajwanský institut astronomie a astrofyziky Academia Sinica (ASIAA), doprovázený mezinárodním týmem zahrnujícím Národní astronomickou observatoř Japonska (NAOJ), Chilskou univerzitu, Národní radioastronomickou observatoř (NRAO), Herzbergův institut astrofyziky v Kanadě a National Chung-Shan Institute of Science and Technology na Tchaj-wanu.
Nové vlnové délky se dokonale hodí ke studiu zejména dvou vědeckých cílů. Jedním z nich je epocha reionizace, která nastala, když byl vesmír méně než miliardu let . První hvězdy, které se ve vesmíru spojily, zaplavily vesmír vysokoenergetickým zářením, které odtrhlo neutrální plazmu a ionizovalo téměř všechen plyn. Vesmír od té doby zůstával v tomto ionizovaném stavu, ale zatím nebyla žádná přímá pozorování této epochy.
Nové vlnové délky také pomohou astronomům studovat větší prachová zrna hvězdotvorné oblasti a protoplanetární disky, které snad poskytnou bohatý zdroj informací o procesu hvězd a planetární tvar ní.
