Rukojeť Velkého vozu právě zesílila! Astronomové našli další hvězdu umístěnou v uchopovači Dipperu, která je neviditelná pouhým okem. Alcor, jedna z hvězd, která ohýbá rukojeť Velkého vozu, kolem ní obíhá menší červený trpaslík. Hvězda nyní známá jako „Alcor B“ byla nalezena inovativní technikou zvanou „společný paralaktický pohyb“ a byla nalezena členy projektu 1640, mezinárodního týmu pro spolupráci, který přikývne na pohled Galilea Gallileiho.
„Použili jsme zbrusu novou techniku k určení, že objekt obíhá blízkou hvězdu, techniku, která je pro Galilea příjemným znamením,“ říká Ben R. Oppenheimer, kurátor v Muzeu přírodní historie. „Galileo prokázal obrovskou prozíravost. Před čtyřmi sty lety si uvědomil, že pokud měl Koperník pravdu – že Země obíhá kolem Slunce – mohli by to ukázat pozorováním ‚paralaktického pohybu‘ nejbližších hvězd. Je neuvěřitelné, že se Galileo pokusil použít Alcor, aby to viděl, ale neměl potřebnou přesnost.'
Kdyby Galileo byl schopen v průběhu času vidět změnu v Alcorově postavení, měl by nezvratný důkaz, že Koperník měl pravdu. Paralaktický pohyb je způsob, jakým se blízké hvězdy pohybují v ročním, opakovatelném vzoru vzhledem k mnohem vzdálenějším hvězdám, jednoduše proto, že pozorovatel na Zemi krouží kolem Slunce a vidí tyto hvězdy v průběhu roku z různých míst.
Kolaborativní tým, který hvězdu našel, zahrnuje astronomy z Amerického přírodovědného muzea, astronomického institutu University of Cambridge, Kalifornského technologického institutu a Jet Propulsion Laboratory NASA.
Alcor je relativně mladá hvězda s dvojnásobnou hmotností Slunce. Hvězdy této hmoty jsou relativně vzácné, krátkodobé a jasné. Alcor a jeho příbuzní ve Velkém voze se zformovali ze stejného oblaku hmoty asi před 500 miliony let, což je pro souhvězdí něco neobvyklého, protože většina těchto vzorů na obloze se skládá z nesouvisejících hvězd. Alcor sdílí pozici v Souhvězdí Velkého vozu s další hvězdou, Mizarem. Ve skutečnosti byly obě hvězdy používány jako běžný test zraku – schopnost rozlišit „jezdce od koně“ – mezi starověkými lidmi. Jeden z Galileových kolegů poznamenal, že samotný Mizar je ve skutečnosti dvojitý, první binární hvězdný systém rozlišený dalekohledem. O mnoho let později byly obě složky Mizar A a B samy určeny jako těsně obíhající dvojhvězdy, které dohromady tvoří čtyřnásobný systém.
V březnu členové Projektu 1640 připojili svůj koronograf a adaptivní optiku k 200palcovému Haleovu dalekohledu na Palomar Observatory v Kalifornii a ukázali na Alcor. „Okamžitě jsem u hvězdy spatřil slabý světelný bod,“ říká Neil Zimmerman, postgraduální student Kolumbijské univerzity, který v muzeu pracuje na doktorandské práci. 'Nikdo předtím nehlásil tento objekt a byl velmi blízko Alcoru, takže jsme si uvědomili, že je to pravděpodobně neznámá doprovodná hvězda.'
Tým se o několik měsíců později přeladil a zjistil, že hvězda má stejný pohyb jako Alcor, což dokazuje, že jde o doprovodnou hvězdu.
Alcor a jeho menší společník Alcor B jsou oba asi 80 světelných let daleko a obíhají kolem sebe každých 90 let nebo déle. Tým byl také schopen určit, že Alcor B je běžný typ M-trpasličí hvězdy nebo červeného trpaslíka, který je asi 250krát větší než hmotnost Jupitera, neboli zhruba čtvrtina hmotnosti našeho Slunce. Společník je mnohem menší a chladnější než Alcor A.
'Červení trpaslíci nejsou běžně hlášeni v okolí jasnějšího typu hvězdy s vyšší hmotností, jako je Alcor, ale máme tušení, že jsou ve skutečnosti poměrně běžní,' říká Oppenheimer. 'Tento objev ukazuje, že i ty nejjasnější a nejznámější hvězdy na obloze mají tajemství, která ještě musíme odhalit.'
Tým plánuje v budoucnu znovu použít paralaktický pohyb. 'Doufáme, že použijeme stejnou techniku ke kontrole, že další objekty, které najdeme jako exoplanety, jsou skutečně vázány na své hostitelské hvězdy,' říká Zimmerman. 'Ve skutečnosti očekáváme, že další výzkumné skupiny lovící exoplanety budou také používat tuto techniku k urychlení procesu objevování.'
Zdroj: EurekAlert