Rychlé rádiové záblesky jsou jedny z nejzáhadnějších událostí známých v astronomii, ale pomalu se stávají lépe chápány. Příklad: Nedávná pozorování rychlého rádiového výbuchu v Mléčné dráze odhalují elektrárnu za výbuchy: plápolající magnetar.
V roce 2007 astronomové poprvé objevili podivné výboje intenzivní rádiové energie, známé jako (jak jste možná uhodli) rychlé rádiové výboje nebo zkráceně FRB. Následná pozorování – zatím jsme jich zaznamenali jen několik desítek – odhalila, že tyto FRB byly 1) šíleně silné a 2) pocházely v podstatě odkudkoli.
Skutečnost, že přicházeli v podstatě odevšad, je důvodem, proč astronomové usoudili, že jsou šíleně mocní. Aby bylo možné detekovat na mimogalaktické vzdálenosti, cokoli způsobuje FRB, musí být některé z nejsilnějších explozí ve vesmíru.
Navíc, aby byl tak silný na rádiovém konci spektra, musí být zapojena magnetická pole. S dostatečně silnými magnetickými poli se nabité částice mohou vinout do vývrtek a generovat rádiové emise.
Bylo to podezřelé magnetary – supermagnetizované, rychle rotující neutronové hvězdy – mohou být zdrojem rychlých rádiových záblesků, ale všechny známé FRB byly příliš daleko, aby se daly říci.
Nedávno ale vědci zažili šťastnou přestávku. Skupina astronomů pomocí radioteleskopu CHIME monitorovala magnetar v galaxii Mléčná dráha, která je vzdálená pouhých 30 000 světelných let. Bedlivě to sledovali, protože to začalo vzplanout v rentgenových emisích, a astronomové byli zvědaví, jestli se nemůže stát něco jiného.
Měli pravdu. Krátce poté, co zahájili pozorování, magnetar známý pouze jako SGR 1935+2154 začal v rádiu praskat; věrný rychlý rádiový výbuch přímo před našimi dalekohledy.
Navzdory nové identifikaci si vědci stále nejsou přesně jisti, jak magnetar spustí rychlý rádiový výbuch. Doufejme, že se dočkáme více šťastných pozorování, které nám prozradí více.