Dobře poznat planetu znamená poznat její povrchové rysy. Prostřednictvím měření impaktních kráterů jsou planetární vědci schopni odhalit informace, jako je původ a vývoj povrchu Merkuru. Víme, že je to otázka čísel, ale jak přesně se to dělá, když tam fyzicky nemůžete být?
Velikost, tvar a struktura kráterů je společným spojením většiny těles sluneční soustavy. Díky pochopení fyziky toho, jak byly vyrobeny, jsou výzkumníci schopni vyvodit závěry prostřednictvím modelování. Jejich laboratorní impaktní experimenty a numerické simulace umožňují posouzení kvality kráterů v planetárním měřítku. K dalšímu zpřesnění jejich výsledků jsou poté porovnány se známými daty pro nové i erodované krátery. Tyto informace nám pak dávají jasnější představu o vlastnostech povrchu, jako jsou ložiska nerostů, složení půdy, ledová ložiska, proporce a další. Prověřování tvarů a velikostí na Merkuru pomocí pozorování získaných kosmickou lodí MESSENGER je jen začátek.
Proč je průzkum kráteru Merkur tak důležitý? Možná proto, že jeho povrchové gravitační zrychlení (3,7 m/s2) je téměř identické jako na Marsu. V tomto případě hraje důležitou roli gravitace, protože je ovlivněn „průměr přechodu“. Podle studie „Jednoduché krátery mívají miskovitý tvar, zatímco složité krátery mají terasovité stěny a mohou obsahovat centrální vrchol. Pokud by gravitace byla dominantním faktorem ovládajícím průměr přechodu, dalo by se očekávat, že tento průměr bude podobný na Merkuru a Marsu. Tyto přechodové průměry pozorované na Merkuru jsou důležité, protože nám dávají vodítko k marťanské kůře. Jejich rozdíly by mohly znamenat slabší povrch kvůli blízkému vodnímu ledu.
Příklad komplexního kráteru na Merkuru o průměru ~ 55 km se středem poblíž 63,5° severní šířky, -139° východní délky, který byl zobrazen MDIS (vlevo) a profilován MLA (vpravo). O něco větší komplexní kráter leží podél profilu MLA na jih.
Merkur laserový výškoměr (MLA) a Mercury Dual Imaging System (MDIS) usilovně poskytují fotografická data potřebná ke studiu kráterů. Nyní jsme schopni se podívat dovnitř na centrální vrcholy, stěny, podlahy a svahy. Kromě toho získáváme stručné měření průměrů. Stejně jako u Měsíce mohou vědci odhadnout hloubku měřením stínů. Zatímco MLA nelze vždy použít pro tyto typy měření, tyto čerstvé poznatky prohlubují naše chápání vlastností kráterů – jak na Merkuru, tak napříč všemi děravými tělesy v naší sluneční soustavě.
Původní zdroj zpráv: Messenger News.