The Mars Express Sonda byla prvním pokusem Evropské kosmické agentury prozkoumat Mars. Sonda od svého příletu kolem Rudé planety v roce 2003 pomohla určit složení atmosféry, zmapovat minerální složení povrchu, studovala interakci mezi atmosférou a slunečním větrem a pořídila mnoho snímků povrchu ve vysokém rozlišení.
A i po 14 letech nepřetržitého provozu stále odhaluje zajímavosti o Marsu a jeho minulosti. Nejnovější nález pochází z oblasti Kasei Valles, kde sonda pořídila nové snímky obřího systému kaňonů. Jako jedna z největších sítí odtokových kanálů na Rudé planetě je tato oblast důkazem masivní povodně, ke které došlo před miliardami let.
Tato oblast vznikla před 3,6 až 3,4 miliardami let, kdy kombinace vulkanické a tektonické aktivity v oblasti Tharsis vyvolala úniky podzemní vody z Echus Chasma. Tato propast, která se nachází v náhorní plošině Lunae Planum, obsahuje hliněné usazeniny, které naznačují přítomnost kapalné vody v jednom okamžiku. Tato voda pak zaplavila Kasei Valles, vtékala do oblasti Chryse Planitia a zanechávala za sebou známky vodní eroze.
Barevně kódovaný topografický pohled na ústí Kasei Valles, zobrazující kráter Worcester. Kredit: ESA/DLR/FU Berlín.
Sonda Mars Express pořídila snímky této oblasti již dříve. Ale tyto nejnovější snímky, které byly pořízeny 25. května 2016, zachytily topografii oblasti, která leží u ústí systému. Zvláště zajímavý byl 25 km široký kráter Worcester, pozůstatek dopadu, který dokázal zůstat nedotčený navzdory erozivní síle megapovodně.
Vzhled tohoto kráteru a rysy kolem něj – které připomínají ostrov – nám vypovídají mnohé o regionu a jeho historii. Ostrov má například stupňovitou topografii, která je pravděpodobně výsledkem jeho interakce se záplavovými vodami. Poté, co dopad vyvrhl materiál kolem kráteru, pohybující se voda jej tlačila po proudu a vytvořila pevnou stěnu obrácenou ke Kasei Valles a šikmou stěnu, která se od ní odvíjela.
Topografie ostrova také naznačuje kolísání hladiny vody nebo možná různé povodňové epizody. Jak voda stoupala a klesala nebo se v průběhu času vytvořilo několik proudů, byla ovlivněna spodní část „ostrova“. V pravém horním rohu obrázku je také větší kráter, který leží na plošině o 1 km (0,6 mil) výše než pláně pod ním.
V jejím středu je malá prohlubeň, která by naznačovala, že pod plošinou v době dopadu existovala slabší vrstva – možná tvořená ledem. To je v souladu se vzory zaznamenanými ve Worcesterově přikrývce, které také naznačují, že oblast byla během záplav bohatá na vodu nebo vodní led. Přítomnost malých větví podobných kanálků (aka. dendritických kanálů) kolem plošiny je další známkou toho, že se zde hladiny vody v průběhu času měnily.
Kontextový obrázek ukazuje oblast Marsu, kde Kasei Valles ústí do rozlehlé Chryse Planitia. Poděkování: Vědecký tým NASA/MGS/MOLA
Na této fotografii je také vidět mnoho menších kráterů přes ústí oblasti Kasei Valles, které také vypadají, že mají „ocasy“ vyvrženého materiálu. To platí také o kráteru, který leží vedle Worchesteru, jehož pokrývka trosek se zdá být z velké části nedotčená. To by naznačovalo, že tyto krátery vznikly po záplavě a jakékoli ohony, které se vytvořily, byly výsledkem větru.
Z toho všeho lze usoudit, že zhruba před třemi a půl miliardami let měla ústí oblasti Kasei Valles na svém povrchu stále vodu – možná ještě v kapalné formě, ale nejspíše ve formě ledu. Sopečná aktivita – kterou Mars v té době stále zažíval – pak vyvolala uvolnění záplavových vod, které vytvořily trosky a erozní útvary v celém regionu.
Výsledkem je, že tento nejnovější snímek dokáže zachytit zachovaný záznam geologické aktivity v této oblasti, která sahá miliardy let zpět. A kromě toho, že dokazuje, že Mars měl na povrchu stále vodu, také potvrzuje, že Mars stále zažíval vulkanismus. Právě kvůli probíhajícím objevům, jako jsou tyto, byla mise Mars Express několikrát prodloužena, z nichž poslední prodloužila misi do konce roku 2018.
Další čtení: TENTO