The Juno kosmická loď se zapsala do historie 4. července 2016, kdy se stala druhou kosmickou lodí v historii, která dosáhla oběžné dráhy kolem Jupiteru za účelem dlouhodobé mise. Po stopách Galileo sonda stráví příštích 20 měsíců shromažďováním dat o atmosféře Jupiteru, mracích, vnitřku a gravitačních a magnetických polích, než cíleně narazí na planetu.
A v sobotu 27. srpna se Juno znovu zapíše do historie. Podle NASA přesně ve 12:51 UTC (5:51 PDT, 8:51 EDT) bude kosmická loď prolétat blíže k vrcholkům mraků Jupiteru než v kterémkoli bodě své hlavní mise. A i když se očekává, že sonda provede dalších 35 blízkých průletů plynného obra, než její mise skončí v únoru 2018, očekává se, že tento konkrétní bude obzvláště odhalující.
Jednak to bude poprvé, kdy bude mít sonda všechny své vědecké přístroje online a bude zkoumat atmosféru Jupiteru, když se houpe kolem. A během průletu bude sonda míjet vrcholky mraků Jupiteru ve vzdálenosti 4 200 kilometrů (2 500 mil) – blíže, než se kdy znovu dostane – a přitom se bude pohybovat rychlostí 208 000 km/h (130 000 mph).
Tento komentovaný barevný pohled na Jupiter a jeho čtyři největší měsíce – Io, Europa, Ganymede a Callisto – pořídila kamera JunoCam na sondě Juno NASA 21. června 2016 ve vzdálenosti 6,8 milionů mil (10,9 milionů kilometrů) od Jupiteru. . Obrazový kredit: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Bude to nejen nejtěsnější přiblížení k Jupiteru provedenou jakoukoli sondou, ale projde i přes Jupiterovy póly, což poskytneJunopříležitost podívat se na některé dosud neviděné věci. Ty budou zahrnovat infračervené a mikrovlnné odečty pořízené sadou osmi nástrojů Juno, ale také některé vybrané fotografie.
Ano, kromě balíčku senzorůJunoSnímač viditelného světla (aka. JunoCam) bude také aktivní a pořídí několik snímků atmosféry a pólů zblízka. Zatímco se očekává, že vědecké informace zaměstnávají vědce NASA na nějakou dobu dopředu, očekává se, že snímky JunoCam budou zveřejněny koncem příštího týdne.
Podle NASA budou tyto snímky fotografiemi atmosféry Jovian s nejvyšším rozlišením, jaké kdy byly pořízeny, nemluvě o vůbec prvním záblesku severního a jižního pólu Jupiteru. Jak řekl Scott Bolton, hlavní vyšetřovatelJunoze Southwest Research Institute v San Antoniu, řekl v a Tisková zpráva NASA :
'Je to poprvé, co budeme blízko Jupiteru od chvíle, kdy jsme 4. července vstoupili na oběžnou dráhu. Tehdy jsme vypnuli všechny naše přístroje, abychom se soustředili na spálení rakety, abychom dostali Juno na oběžnou dráhu kolem Jupiteru.' Od té doby jsme Juno kontrolovali od představce po záď a zase zpět. Máme před sebou ještě další testování, ale jsme si jisti, že vše funguje skvěle, takže pro tento nadcházející průlet budou oči a uši Juno, naše vědecké přístroje, všechny otevřené... Toto je naše první příležitost podívat se opravdu zblízka u krále naší sluneční soustavy a začněte zjišťovat, jak funguje.“
Kosmická loď Juno od NASA odstartovala 6. srpna 2011 a k Jupiteru by měla dorazit 4. července 2016. Kredit: NASA / JPL
Od vypuštění sondy Juno 5. srpna 2011 z Cape Canaveral na Floridě vědci a astronomové čekali na den, kdy začnou posílat informace o největší planetě Sluneční soustavy. Vědci doufají, že prozkoumáním atmosféry, vnitřku a magnetického prostředí plynného obra budou schopni odpovědět na palčivé otázky o historii formování planety.
Například vnitřní struktura a složení Jupiteru, stejně jako to, co pohání jeho magnetické pole, jsou stále předmětem debat. Kromě toho existují některé nezodpovězené otázky o tom, kdy a kde planeta vznikla. I když se mohl zformovat na své současné oběžné dráze, některé důkazy naznačují, že se mohl vytvořit dále od Slunce, než migroval dovnitř. Doufáme, že všechny tyto otázky jsou věcmiJunomise odpoví.
Vědci doufají, že tak budou moci vrhnout další světlo do historie Sluneční soustavy. Stejně jako ostatní plynní obři byl sestaven během raných fází, než mělo naše Slunce šanci absorbovat nebo odfouknout lehké plyny v obrovském mračnu, ze kterého se oba zrodily. Složení Jupiteru by nám tedy mohlo hodně prozradit o rané Sluneční soustavě.
A tuto sobotu bude sonda shromažďovat to, co by se mohlo ukázat jako nejzásadnější informace, kterou její mise vyprodukuje. A samozřejmě, pokud vše půjde dobře, půjde o dosud nejdetailnější snímky Jovianského obra! Bože, malá Juno. Dávejte si tam pozor!
Další čtení: NASA