[/titulek]
Je Mars červený kvůli kamenům zrezivělým vodou, která kdysi zaplavila rudou planetu? A je jediným vysvětlením hematitu nalezeného orbitálními sondami Mars a studovaného rovery Mars Exploration to, že voda byla kdysi na Marsu v objemech přítomna? Ne nutně, říká nová studie. Výzkum provedený Dr. Jonathanem Merrisonem v Aarhus Mars Simulation Laboratory v Dánsku ukazuje, že červený prach, který pokrývá Mars, může vzniknout probíhajícím obrušováním povrchových hornin. Kapalná voda nemusela hrát žádnou významnou roli v procesu tvorby červeného prachu.
'Mars by měl mezi svými bílými polárními čepičkami skutečně vypadat černě, protože většina hornin ve středních zeměpisných šířkách je čedičová,' řekl Merrison. 'Po desetiletí jsme předpokládali, že načervenalé oblasti na Marsu souvisejí s ranou historií planety bohatou na vodu a že alespoň v některých oblastech jsou přítomny silně oxidované železité minerály obsahující vodu.'
Jemný červený prach pokrývá povrch Marsu a je dokonce přítomen v atmosféře Marsu, ovládá počasí a někdy zhoustne tak, že uvrhne planetu do temnoty. I když je prach všudypřítomný, nerozumíme plně jeho fyzikálním, chemickým a geologickým vlastnostem.
Merrison a jeho tým pracovali na získání přesných měření složení a mineralogie Marsu, aby porozuměli struktuře a vývoji prostředí blízkého povrchu a jeho interakci s atmosférou, stejně jako při hledání potenciálních stanovišť na Marsu.
Ve své nedávné laboratorní studii vědci z Mars Simulation Laboratory propagovali novou techniku pro simulaci dopravy písku na Marsu. Hermeticky uzavřeli vzorky písku (křemene) ve skleněných baňkách a mechanicky je několik měsíců „převalovali“, přičemž každou baňkou deset milionůkrát otočili. Po jemném omílání čistého křemenného písku po dobu sedmi měsíců se téměř 10 % písku změnilo na prach. Když vědci přidali do baněk práškový magnetit, oxid železitý přítomný v marťanském čediči, byli překvapeni, že při převracení baněk červenal.
Barvy mapují procenta hematitu v povrchových materiálech v Meridiani Planum na Marsu od 5 procent (aqua) do 25 procent (červená). Příležitost přistála v černém oválu. Vědci z MER říkají, že tamní kameny byly kdysi nasáklé vodou. Kredit: NASA
„Na lahvích se začaly objevovat červenooranžové usazeniny materiálu, které připomínají minerální pláště známé jako pouštní lak. Následná analýza materiálu baňky a prachu ukázala, že magnetit byl přeměněn na červený minerál hematit zcela mechanickým procesem bez přítomnosti vody v jakékoli fázi tohoto procesu,“ řekl Dr. Merrison.
Vědci mají podezření, že jak se zrnka křemenného písku převalují, rychle erodují a dochází ke změně minerálů prostřednictvím kontaktu. Jak přesně se to stane, je třeba dále prozkoumat prostřednictvím více experimentálních a analytických prací. Je však jasné, že první experimenty ukazují, že k tomuto procesu dochází nejen ve vzduchu, ale také ve vysušené atmosféře oxidu uhličitého, tedy v podmínkách, které se dokonale podobají těm na Marsu. Může to také znamenat, že načervenalý marťanský prach je geologicky nedávný.
Vědci po celém světě, s pomocí nových misí a vylepšeného vybavení, které se dostanou na planetu, budou pokračovat ve vývoji nových vylepšených počítačových modelů a simulátorů na Zemi, aby se pokusili proniknout do tajemství rudé planety.
„Simulací podmínek a vývojem přesných analogů marťanského prostředí jistě hlouběji pochopíme jeho prašnou povahu. Zejména vývoj lepších analogů marťanského povrchu a atmosféry je životně důležitý pro interpretaci pozorování na Marsu přistávacími moduly a také pro průkopnictví další generace experimentů, které se mají létat,“ řekl Dr. Merrison.
Merrison představil své poznatky minulý týden na European Planetary Science Congress.